Miloš Zeman

Miloš Zeman (28. září 1944, Kolín) je český politik, prognostik a ekonom. V letech 1998-2002 patřil k nejmocnějším mužům v zemi, jelikož zastával post předsedy vlády. V roce 2003 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách. Poté se stáhl do ústraní, ale nakonec se do aktivního života přece jen vrátil. V roce 2012 oznámil kandidaturu do historicky první přímé volby prezidenta, v níž porazil Karla Schwarzenberga a 8. března 2013 se oficiálně stal třetím prezidentem České republiky. Kromě své politické kariéry je Miloš Zeman také znám svými bonmoty a osobitým stylem vyjadřování.

Miloš Zeman a jeho mládí

Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Jeho otec byl poštovní úředník, matka byla učitelka. Jeho rodiče se však v jeho dvou letech rozvedli a Miloš Zeman tak dál vyrůstal jen se svou matkou a babičkou.

Miloš Zeman a jeho vzdělání

- v roce 1959 úspěšně dokončil základní devítileté vzdělání na Základní škole v Kolíně
- v roce 1963 úspěšně dokončil Střední ekonomickou školu v Kolíně a získal maturitní vzdělání
- málem ovšem nebyl připuštěn k maturitě kvůli svému referátu o knize Karla Čapka „Hovory s T. G. Masarykem". Nakonec mu však škola dovolila jít k maturitě, ale kvůli zmíněnému referátu nedostal doporučení, a nemohl tak studovat na vysoké škole.
- od roku 1965 začíná studovat dálkové studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, a to díky doporučení, jež získal od svého zaměstnavatele v závodu Tatra Kolín, kde pracoval od roku 1963 jako účetní
- v roce 1967 přechází na denní formu vysokoškolského studia
- v roce 1969 promuje s červeným diplomem, svou diplomovou práci sepsal na prognostické téma a nazval ji Futurologie a budoucnost

Miloš Zeman a jeho politická angažovanost do roku 1989

- v „nadějném" roce 1968 vstupuje třiadvacetiletý Miloš Zeman do Komunistické strany Československa
- v roce 1970 je vyloučen z KSČ kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací a začínajícím obdobím normalizace

Miloš Zeman a jeho pracovní zkušenosti

- v letech 1963–1967 pracuje jako účetní v závodu Tatra Kolín
- po vyloučení z KSČ v roce 1970 je rok bez trvalého pracovního poměru, příležitostně publikuje studie pod cizím jménem
- v letech 1971–1984 pracuje jako prognostik v tělovýchovném podniku Sportpropag, kde vybudoval oddělení komplexního modelování
- v roce 1984 je jeho oddělení zrušeno a Miloš Zeman je propuštěn, a to kvůli údajně protistranickému sborníku s názvem „Metodologické problémy společenskovědního výzkumu"
- v letech 1984–1989 pracuje jako prognostik v zemědělském podniku Agrodat, kde se zabývá simulačními modely zemědělských systémů
- Miloš Zeman je opět propuštěn, tentokrát kvůli publikovanému článku s názvem „Prognostika a přestavba"
- v letech 1990–1993 pracuje v Prognostickém ústavu
- dále působí už jen jako politik

Miloš Zeman a sametová revoluce

S komunistickým režimem, který v Československu vládl více než 40 let, si Miloš Zeman zrovna dvakrát netykal. Kvůli jeho vyloučení z KSČ totiž špatně sháněl práci, a když už nějakou sehnal, tak z ní byl posléze propuštěn kvůli protistranickým názorům. Je tedy pochopitelné, že byl Miloš Zeman aktivní v přelomovém roce 1989.

Jeho účast na demonstraci 17. listopadu 1989 na Národní třídě je však zahalena otazníky. Miloš Zeman tvrdí, že byl mezi posledními dvěma tisíci demonstrantů, proti nimž na Národní třídě zasáhly policejní jednotky. Miloš Zeman se také nechal slyšet, že zákrok policistů nebyla žádná krvavá řež. Jeho hlavním oponentem je někdejší člen parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu Milan Hulík, jenž tvrdí, že neúčast Miloše Zemana na demonstraci může dokázat na 99 procent.

Miloš Zeman se však do listopadové dění zapojil i jinak. Ve své knize s názvem „Jak jsem se mýlil v politice", kterou vydal v roce 2005, vylíčil, že sepsal první politický program nově vznikajícího Občanského fóra. Na konci listopadu měl Miloš Zeman krátký, leč s kladným ohlasem přijatý, projev na Letenské pláni. Do konce roku 1989 se také zúčastnil několika besed a diskusí v divadlech a na půdě vysokých škol.

Miloš Zeman jako začínající politik

Do aktivní politiky se Miloš Zeman dostal na konci ledna 1990. V rámci procesu kooptací byl za Občanské fórum jmenován do Federálního shromáždění (FS). Svůj mandát poslance FS obhájil v červnových volbách roku 1990, navíc se stal předsedou rozpočtového výboru a členem předsednictva FS. Politická kariéra Miloše Zemana tak začala nabírat otáčky velmi rychle.

Po rozpadu Občanského fóra kandidoval Miloš Zeman v dalších volbách v roce 1992 za Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) a ve volbách byl opět zvolen poslancem FS. V témže roce se Miloš Zeman stal také předsedou městské stranické organizace v Praze. Tím však jeho raketový vzestup do české politiky rozhodně neskončil.

Miloš Zeman jako předseda ČSSD

V únoru 1993, po pouhém roce členství v ČSSD, byl Miloš Zeman zvolen jejím předsedou. Svým osobitým stylem dokázal Miloš Zeman získat voliče po celé republice, což dokumentují i statistiky. Ve volbách v roce 1992, kdy byl Zeman pouhým členem, získala ČSSD pouze 7 procent hlasů. Ve volbách 1996 v čele s Milošem Zemanem už ale ČSSD získala 27 procent a v předčasných volbách v roce 1998 se dokonce dostala na číslo 32 procent. Není tedy divu, že byl Miloš Zeman třikrát znovu zvolen předsedou ČSSD, a to v letech 1995, 1997 a 1999.

Úspěch Zemanovy ČSSD ve volbách v roce 1996 znemožnil sestavení většinové vlády ODS vedenou Václavem Klausem. ČSSD ovšem slíbila podpoření menšinové vlády, jíž tvořila koalice ODS, KDU-ČSL a ODA. Výměnou za to získal Miloš Zeman jako předseda ČSSD funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Po rozpadu koalice a demisi vlády v roce 1997 se čekalo na předčasné volby, které v roce 1998 vyhrála právě ČSSD, a Miloš Zeman byl po nich pověřen sestavením nové vlády.

Miloš Zeman jako předseda vlády

Po vítězných volbách sestavila ČSSD vlastní menšinovou vládu, kterou podpořila ODS na základě tzv. „opoziční smlouvy". Miloš Zeman byl jako předseda vlády jmenován 22. července 1998. Během vlády Miloše Zemana došlo například k profesionalizaci armády, zřízení krajů nebo ke změně volebního systému.

Toto období je však neblaze proslulé privatizací Mostecké uhelné společnosti, kdy vláda prodala státní podíl firmě Investenergy za 650 miliónů korun. Podle deníku Mladá fronta DNES část peněz z privatizace zprostředkovaně mířily ke špičkám ČSSD. Známá je také tzv. „akce Čisté ruce", kterou vláda spustila v roce 1998. Tato protikorupční akce, jež měla odhalit hospodářskou kriminalitu a její propojení do politiky, ovšem skončila daleko za očekáváním.

V roce 2001 Miloš Zeman oznámil, že nebude znovu kandidovat na funkci předsedy ČSSD, a své místo tak přenechal stranickému kolegovi Vladimíru Špidlovi. Zeman podle svých slov neměl potřebu znovu kandidovat, jelikož splnil svůj úkol a vyvedl zemi z ekonomické krize.

Miloš Zeman a první prezidentská kandidatura

Mimo politické dění ovšem Miloš Zeman dlouho nezůstal. V roce 2003 totiž po vítězství ve vnitrostranickém referendu ČSSD kandidoval v prezidentských volbách. V těch však doslova vyhořel – v souboji s Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou byl totiž vyřazen už v prvním kole. Co však Miloše Zemana nejvíce naštvalo či mrzelo, byl fakt, že pro něj nehlasovali někteří zástupci ČSSD.

Miloš Zeman a jeho odpočinek na Vysočině

Po tomto politickém debaklu se Miloš Zeman stáhl na Vysočinu, kde si užíval důchodu. Sem tam glosoval politické dění a v roce 2005 vydal knihu s názvem „Jak jsem se mýlil v politice", která se stala bestsellerem roku. Zeman také s oblibou kritizoval neúspěchy svých nástupců v čele ČSSD, jmenovitě Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse. V parlamentních volbách v roce 2006 aktivně podporoval ČSSD s jejím předsedou Jiřím Paroubkem. Tito dva výrazní politici se však o rok později dostali do konfliktu a Zeman v březnu roku 2007 z ČSSD protestantivně vystoupil.

Miloš Zeman a návrat na politickou scénu

Pokud si někdo myslel, že Miloš Zeman dožije v klidu ve svém domečku na Vysočině, tak se šeredně spletl. V roce 2009 totiž Zeman zakládá Stranu Práv Občanů a v březnu se stává jejím předsedou. Od té doby se také změnil název strany na „Strana Práv Občanů ZEMANOVCI". Parlamentní volby v roce 2010 ovšem dopadly výrazným neúspěchem – SPOZ získala 4,3 procent hlasů a do poslanecké sněmovny se tak nedostala. Zeman po tomto výsledku rezignoval na post předsedy. Se stranou SPOZ se však Zeman nadobro nerozešel – v lednu 2010 se stal totiž jejím čestným předsedou. V roce 2014 se však strana zbavila slůvka „Zemanovci" ve svém názvu.

Miloš Zeman a druhá prezidentská kandidatura

S tajnou volbou prezidenta měl Miloš Zeman špatné zkušenosti, ale nová a historicky první přímá volba prezidenta naplánovaná na rok 2013 vzbudila jeho pozornost. A rok před prezidentskými volbami Zeman oznámil, že bude kandidovat s podporou SPOZ. Potřebných 50 tisíc podpisů měl už na konci června jako první ze všech prezidentských kandidátů.

Zeman poté ovládl první kolo prezidentské volby s počtem 24,21 procent hlasů a spolu s Karlem Schwarzenbergem postoupil do kola druhého. V něm tehdejšího předsedu TOP 09 porazil, když získal 54,8 procent hlasů, a stal se tak třetím prezidentem České republiky. Do svého úřadu byl oficiálně uveden 8. března 2013, poté, co složil svůj prezidentský slib.

Prezidentský mandát Miloši Zemanovi vyprší v roce 2018. Jestli bude znovu kandidovat, to Zeman podle svých slov oznámí rok před koncem svého funkčního období – tedy v březnu 2017. Svou kandidaturu však v dosavadních rozhovorech nikdy nevyvrátil.

Miloš Zeman jako prezident, který rozděluje společnost

Přestože Miloš Zeman ve své prezidentské kampani avizoval, že bude „prezident-sjednotitel", tak svými výroky společnost od svého jmenování do funkce spíše rozděluje.

Miloš Zeman například pobouřil akademickou obec, když odmítl jmenovat Martina C. Putnu profesorem, přestože splnil všechny podmínky. Zemanovy spory s akademickou obcí se prohloubily v roce 2015, kdy opět odmítl jmenovat tři kandidáty na profesorský titul.

Po rozpadu Nečasovy vlády v roce 2013 jmenoval vládu odborníků v čele s Jiřím Rusnokem, které se začalo přezdívat „vláda přátel Miloše Zemana." Této vládě nebyla vyslovena důvěra, přesto de facto vládla až do konce ledna 2014. Navíc tento kabinet s pověřením Miloše Zemana prováděl čistky v úřadech a také zadával státní zakázky za miliardy korun.

V listopadu 2014 Zeman neblaze proslul svými vulgárními výroky v rozhovoru pro Český rozhlas. Zeman ovšem dokázal pobouřit i zahraniční země, a to například když konflikt na Ukrajině označil za občanskou válku. S prezidentem Zemanem se také neustále táhne kauza ohledně dříve slavného novináře Ferdinanda Peroutky, kterému Zeman bez důkazu připisuje autorství článku s názvem „Hitler je gentleman."

Zeman vyvolal rozruch při udílení státních vyznamenání. V roce 2014 například vyznamenal režiséra Filipa Renče, který ho veřejně podporoval při prezidentské volbě. O rok později dostal mimo jiné medaili za zásluhy o stát v oblasti umění František „Ringo" Čech, který se považuje za blízkého přítele Miloše Zemana. Mezi vyznamenanými byla také Jitka Frantová Pelikánová, která dříve údajně aktivně spolupracovala s StB.

Rozporuplné ohlasy také vzbudilo jeho vystoupení na výročí sametové revoluce 17. listopadu 2015. Miloš Zeman tehdy stál na jednom pódiu s Martinem Konvičkou, předsedou hnutí Blok proti islámu, který byl obviněn z šíření nenávisti. Zeman se totiž podobně jako Konvička ostře vymezuje vůči uprchlické krizi a imigraci, čímž si získává popularitu u velké části národa. S oblibou se Miloš Zeman také často naváží do tzv. „pražské kavárny" a využije každé situace, aby zesměšňoval novináře.

Miloš Zeman a jeho osobní život

- v roce 1971 si vzal ženu Blanku, která byla jeho spolužačkou ze střední školy
- s Blankou Zemanovou má syna Davida, který je lékařem v oblastech klinické biochemie a neurologie
- v roce 1978 se s manželkou Blankou rozvedl
- v roce 1993 si vzal svou tehdejší asistentku Ivanu Bednarčíkovou
- s manželkou Ivanou má Miloš Zeman dceru Kateřinu

Miloš Zeman a jeho bonmoty:

„Politika je především bojem proti blbosti, a to včetně blbosti vlastní."

„Kdo jde příliš doprava, ocitne se vlevo."

„Za celý svůj život jsem se nesetkal s blbějším a závistivějším stvořením než je český novinář."

„Učenej z nebe nespad, ale tady jako by blbce shazovali."

„Každý muslim není terorista, ale každý terorista je muslim."

„Václav Klaus je jediný silný protihráč, kterého jsem v politickém životě ČR potkal. Všichni ostatní byli stádo šašků."

„Jako prezident České republiky jsem povinen být nadstranický. Jako občan Miloš Zeman si přeji vítězství sociální demokracie v příštích volbách."

„Víte, co to znamená 'pussy' v angličtině? Kunda. Takže s prominutím, v textech této skupiny je kunda sem, kunda tam." (o ruské hudební skupině Pussy Riot)

„Každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z Lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit', tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli (...) Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x' demonstrací." (o policejním zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989)

„Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta - a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. A pak existuje nedemokratická cesta - a ta se jmenuje kalašnikov." (Miloš Zeman odpovídal na otázku, jak se zbavit premiéra Bohuslava Sobotky)

Děkujeme za Váš hlas.

Máte rádi / nemáte rádi tohoto člověka?

hasek

Michal Hašek

Děkujeme za Váš hlas.

Michal Hašek (1976) je český politik, člen ČSSD a mezi lety 2008-2016 vykonával funkci hejtmana…

počasí dnes předpověď na 2 h. dopředu

cont