NAPSALI JSTE VY: Jak vyrábět bezdomovce

A máme tady problém. Stát jako takový se k těm nejchudším a nejohroženějším chová jako zloděj. K tomu mám jeden příběh...   Znám člověka, který byl svého času odsouzen k trestu odnětí svobody – mimochodem dosti dlouhému trestu – za to, že neplatil výživné na své dospělé děti. Pravda asi zaslouženě – platit se má.

A to i přesto, že se jako otec vzorně staral o dalšího malinkého syna, nikdo na tuto zkutečnost nebral ohled. Onen člověk nastoupil do vězení, odpykal si polovinu trestu, a za vzorné chování byl podmíněně propuštěn. Ve vězení strávil celkem rok a půl. Propuštěním na podmínku ovšem začíná opravdový trest, který si svým pobytem ve vězení vysloužil.

Co si myslíte o tom, jak se u nás lidé stávají bezdomovci?

Podle mě si za to každý může sám. Kdyby se neflákali, nebyli hloupí nebo nezačali chlastat, do takové situace by se nedostali.
Do podobné situace se může dostat v podstatě každý. Stačí jedno uklouznutí, smůla, krok vedle. Tak, jako nemohoucím seniorům, by měla ale v první řadě pomáhat rodina.
Je otřesné, jak se v naší zemi v posledních letech vyvíjí situace s bezdomovci. Neříkám, že za to někteří ti lidé nemohou, ale za řadu z nich může nastavení dnešní společnosti.
Bezdomovcům se vyhýbám, jak jen to jde a raději nad nimi nepřemýšlím.
Děkujeme za Váš hlas.

První potrestání – rozpad rodiny která byla pro něj vším

Po návratu se svoji rodinou ještě chvilku, asi tři a půl měsíce žil v jednom bytě, jenže bylo jasné, že situace je neúnosná a tudíž se bude muset odstěhovat. Vzhledem k tomu, že svého – dnes čtyřapůlletého syna zbožnuje a nechce o něj za žádnou cenu přijít, našel si byt, kam za ním jeho syn může bez problémů dojíždet, kde se mu může /v rámci možností / plně věnovat.

Druhé potrestání - nemožnost najít práci

A tady nastává další trest. Stát nemá zájem o takovéto zodpovědné chování a kde může, háže klacky pod nohy. Nutno podotknout, že matka malého se k problému staví velice zodpovědně  a otci umožnuje věnovat se synovi v maximální míře. Člověku o kterém píšu je 53 let. Už z toho je jasné, že má vzhledem ke svému věku velký problém nají zaměstnání. Když k tomu připočteme záznam v rejstříku trestů a poškozený zrak, je pro něj najít práci v podstatě nemožné A tím se dostávám k onomu dalšímu trestu.

Třetí potrestání - snížení dávek v hmotné nouzi

Tento člověk je odkázán na sociální dávky. Vzhledem k tomu že má z minula dluh na výživném, za který byl odsouzen a který musí podle rozsudku o podmíněném propuštění do 3 let uhradit, mu stát snížil dávku hmotné nouze z částky 3410 kč na částku 2200 kč. Rozdíl mezi těmito částkami ovšem neslouží k  úhradě dluhu, jak by si mnozí mysleli,konec konců i já. Tuto částku si prostě stát nechá jako trest za dluh na výživném. A to jsem si myslel, že když už byl jednou člověk potrestánm má právo k normálnímu životu. Zvlášt, když má snahu normálně žít.

Čtvrté potrestání - problém s bydlením

Dalšíém trestem je bydlení. Tento člověk si našel malý jednopokojový byt, za kerý platí nájem i se službami zhruba 8 000. Částka v daném městě běžná. Jenže příspěvěk na bydlení v tomto městě a danému člověku byla stanovena na 3700 kč. Když k tomu připočteme 2200 kč hmotné nouze, zbývá doplatit na bydlení cca 2100 korun. Za předpokladu, že tento člověk nebude jíst, oblékat se a starat se o malého syna, nebude platit výživné, nebude hradit rozsudkem stanovený dluh.Takže přichází další trest. Nutnost se vystěhovat na ulici, přijít o syna, o možnost podílet se na jeho výchově, jako člověk sociálně vyloučený snažit se nějak aspon přežít. Nebo nepřežít. Jak kdo má sílu.

Celý život se snažil žít poctivě

Člověka o kterém jsem psal znám velmi dobře a dlouhé roky. Proto o něm vím, že se celý svůj život snažil žít poctivě, celý život se snažil pracovat. Proto mne zaráží postoj státu a jeho úředníků k jeho – a myslím že nejen k jeho – problémům a několikanásobné trestání potrestaného prohřešku.

Stát vyrábí bezdomovce, trestní kauzy a sebevrahy

Příběh který jsem napsal je pouze jeden z mnoha. Je o tom, jak se stát chová k lidem, kteří měli někdy nějaký problém a byli za něj potrestáni. Jenže v našem systému jeden trest nestačí. Vím také, že mnozí jsou na tom hůře. Ale i toto je problém sociální politiky tohoto státu o kterém se nemluví. Je to o tom, jak stát vyrábí bezdomovce, trestní kauzy, sebevrahy.

Páté potrestání - nutnost opustit byt

Tento priběh má bohužel další pokračování. Začal jsem jej psát v červnu, kdy situace tohoto človéka se zdála být bezvýchodná. Je tady konec srpna, a situace je ješte horší. Jak již víte, je tento člověk tímto státem trestán opakovaně a to díky zákonům a legislativě tohoto státu. Po předchozích problémech ,  se situace zhoršila a to v tom směru, že se stal opravdu bezdomovcem - člověkem bez přístřeší a bez šance normálně žít. A to v podstatě z rozhodnutí státu. Jak je výše uvedeno, byl nucen opustit stávající byt a najít si bydlení za co nejnižší cenu.

Ztráta bydlení i důstojnosti

Toto si zkutečně našel, předal podnájemní smlouvu UP odboru hmotné nouze s tim, že mu bude vyměřen příspěvek na bydlení a že bude moci bydlet. Bohužel, kvůli udajným formálním chybám mu tato dávka nebyla poskytnuta majitel bytu mu dal pro nezaplacení výpověd a on šel na ulici. V současnoti neví,co dále dělat, tím že mu úřad, který má občanům v těžké situaci pomáhat, pomohl jít ke dnu, přicházi o jakoukoliv lidskou důstojnost a zároven o svého syna. Nebot si nemyslí, že pro něj bude vhodné se v necelých pěti letech stýkat se špinavým bezdomovcem bez perspektiv.

Bezdomovci: Cesta do pekel a na samé dno je rychlá

Dnes tento clověk žije na ulici, v tomto stavu i pres to, že oslovil zpoustu zaměstnavatelů, je bez šance sehnat práci. A také množství žádostí o pomoc v řešení situace na úřadu práce - odboru hmotné nouze se míjí účinkem. Na stravu má měsíčně 2200 korun, a jako táta se snaží z této částky přispívat na svého maleho syna.  A to vše přes maximální snahu žít po návratu z VTOS jako slušný občan.

Příběh s neřešitelným koncem

Takto vypadá pokračování příběhu s neřešitelným koncem. A to hlavně díky zákonům tohoto státu. Jednou jsi byl trestán, již nemáš šanci na normální život.Tento příbeh je jeden z mnoha. A jako jeden z mnoha je težko řešitelný bez pomoci státu a orgánů k tomu zřízenych.státem. Cesta do pekel a na samé dno je rychlá. Cesta zpět, jak je vidět, téměř nemožná.

Máte i vy co říci? Pošlete nám svůj příběh či názor na redakce@nekompromisne.cz a sledujte a komentujte na našem Facebooku!

Zdroj:

člen čtenářské redakce NEKOMPROMISNĚ.CZ Jiří Kostka

Máte rádi / nemáte rádi tohoto člověka?

hasek

Michal Hašek

Děkujeme za Váš hlas.

Michal Hašek (1976) je český politik, člen ČSSD a mezi lety 2008-2016 vykonával funkci hejtmana…

počasí dnes předpověď na 2 h. dopředu

cont